Na onkologii

Kromě toho má na svém kontě i celou řadu povedených prezentací o Latinské Americe po školách nebo na nejrůznějších seminářích či workshopech. „Líbil se mi třeba Multikulturní ples v pardubickém ABC klubu. To byla moc hezká akce,“ vybavuje si Maria, jež s Xanadou absolvovala také zajímavé návštěvy na nejrůznější oddělení nemocnic.

„Silný zážitek byl ten, který jsme zažili například na onkologii. Děti tam byly úžasné,“ líčí latinsko-americké usměvavé „sluníčko“.

„Můj život je jedna velká dovolená. Každý den člověk potká nové, zajímavé lidi. Může si vybrat, jestli chce být smutný nebo veselý. A já jsem radši pro tu druhou možnost,“ usmívá se Maria, která žije se svým manželem v Pardubicích. „Jsem zde šťastná. Mám pocit, že je to město, které je takové rodinné. Poslední dobou mám pocit, že tu vidím spoustu maminek s malými dětmi,“ dodává kolumbijská tanečnice velmi dobrou češtinou.

Těžký jazyk

„Čeština je těžká, ale je to nádherný jazyk. Líbí se mi na něm, že je originální. To u nás není. Celá Latinská Amerika mluví španělsky,“ upřesňuje.

A přiznává, že občas to zas taková legrace není. „Někdy musím nakupovat sama. To si pak raději napíšu všechno na lísteček a domlouvám se rukama nohama. Nebo když mě manžel chce pozlobit a nechá mě třeba objednat jídlo v restauraci,“ uzavírá Maria Angelica De La Hoz Macias.

„Celý svůj život tančím,“ vypráví sympatická tanečnice, jež každou středu vede kurzy latinskoamerického tance v pardubickém Art & Dance Studiu Xanada, které sídlí v ulici Pod Břízkami. „Tančíme tu salsu, merengue, ale i tradiční kolumbijské tance. Naše motto je tancovat pro radost, potěšení a zábavu. Hodně lidí, co k nám přijdou poprvé, má obavu, co je tady čeká. Když zjistí, že nepotřebují žádný speciální oděv, že mohou klidně přijít v teniskách a že důležité je se uvolnit a radovat se z pohybu, tak ztratí ostych a přidají se,“ sděluje Maria.

„Češi jsou hodně snaživí. Jen při tanci kladou důraz hlavně na nohy, kdežto my je učíme, aby tančili celým svým tělem. Když to pochopí, jde jim to dobře. A to k nám chodí nejen ženy, ale i muži a občas i maminky s dětmi,“ podotýká kolumbijská tanečnice.
„Teď mě zrovna mrzí, že se nebudu moct zúčastnit tradičního karnevalu v Kolumbii, který je hodně podobný tomu slavnému v brazilském Rio de Janeiru. Všichni mí kamarádi už se na něj připravují. Tady bohužel žádný takový není. V Česku je teď hlavně zima,“ usmívá se Maria. „Teplo a moře mi kromě rodiny, přátel a jídla chybí asi nejvíc,“ podotýká kolumbijská tanečnice. „Třeba takový kokos, mango nebo avokádo mají u nás úplně jinou chuť než tady v Česku. Jsou zde mnohem dražší a nechutnají mi tolik jako doma,“ srovnává Maria, která si každé ráno dopřává svou oblíbenou kolumbijskou kávu. „Začínám s ní den. Ale v Česku jsem se naučila pít i čaj, který jsem v Kolumbii nepila,“ přiznává lektorka atraktivních tanečních kurzů.